Prací den

To se tak někdy stane, neboj!
Já na tvým místě…
Neboj, to se poddá.
Drž se!

Zejména u té poslední rady se mi ježí vlasy a demonstrativně se dycky čapnu za předloktí, asi abych neupadl ve vánku.

Někdy se věci kupí jedna na druhou, jak špinavý prádlo v koši. Jsem trochu línej, takže neperu denně. Spodky a ponožky dole po pár týdnech začnou vonět psovi, což mě spolehlivě donutí ten maglajs vytřídit a narvat postupně do pračky. Postup znám, peru leta. Bílý, barevný a modrý zvlášť. Bílý na padesát (nebo radši šedesát), barevný na třicet a acetonový modrý na čtyřicet. Do bubnu vhodím dávku prášku, přidám prádlo, zavřu (dorvu) dvířka. Zmáčknu bavlna standard, navolím extra máchání a extra otáčky. Stlačím Start a jedem. Za dvě hoďky se z gauče trhám od kafe a ciga, abych to pověsil. Voňavý, čišťounký. Guču hader přesunu do jinýho koše a rozplítám rukávy od nohavic. Hezky natřepat, rozvolnit a úhledně šup na sušák. Žehlit to pak není třeba.

Peru rád, protože mám rád byt obestřenej aviváží s příchutí levandule. Peru rád taky proto, že mě uklidňuje zvuk vody v pračce, šoupání bubnu o její konstrukci, napouštění a vypouštění vody. Když jede pračka, jsem o něco víc doma.

washing-machine-512

Musím vymyslet pračku na haldu nakupenýho prádla v hlavě. Vyperu to pak všecko, radši ale na vyvářku; přeci jen to tam leží pěkně dlouho, že.

 

Reklamy

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s