Jak se v Česku (ne)hledají zaměstnanci

Český pracovní trh se potýká s kritickým nedostatkem pracovních sil. Tato věta by mohla být nadpisem jednoho z mnoha článků a televizních interview. Tak schválně, řekl jsem si!

Cvičně jsem si vytvořil životopis podle rad HR expertů a rozeslal ho do několika firem ve svém oboru. Bylo jich asi deset. Výsledek prozradím na konci tohoto textu.

Během tvorby životopisu mě překvapilo, o jak sofistikovaný a delikátní nástroj se z pohledu hedhantrů a hr rekrujtrů jedná. Tolik dobrých nápadů a nezbytných fíglů jsem snad kvůli jedné á čtverce nikdy nemusel nastudovat. Ale co, zaúpěl jsem po hodině lopotivého čtení příruček. CV jsem měl jak z učebnice a to mě v danou chvíli uspokojilo.

Poslal jsem svoje brilantní resumé a ve velkých očekáváních jsem útrpně kontroloval příchozí poštu a zmeškané hovory každou hodinu. Nic. První den nic, druhý den, třetí den nic. Kde jsem udělal chybu? Snad jsem v průvodním emailu nebyl příliš formální nebo naopak příliš žoviální?! Po asi týdnu se mi ozvali z jedné banky. Hledali kolegu na pozici IT týmlídra. Formálně jsem vyhovoval všem požadavkům, pozvali mě na pohovor. Shodou okolností mi tentýž den volala z téže banky jiná osoba a pozvala mě na pohovor na jinou pozici.

Pln vyhlídek na povídání u kávy v inzerovaném přátelském prostředí, v tom, které se tolik propaguje na všech firemních stránkách, jsem se onoho rána pečlivě ustrojil do business casual dresu a vyjel jsem. Oba pohovory byly stejné jako ty, kterými jsem prošel kdysi po škole na začátku milénia. Totožně neosobní otázky a jejich seznam, v němž si přijímající manažer poctivě odškrtával jednu po druhé. Strohé „do týdne vám dáme vědět“ mi jasně dalo najevo, že žádný fotbálek ani káva na pracovišti zdarma se konat nebude.

Nastalo další období čekání. Bylo ještě delší než to předchozí. Na jeho konci pak přišly dva emaily podle šablony „děkujeme za váš zájem“, v nichž si odesílatel nedal ani tu práci, aby moje příjmení sklonil do pátého pádu.

Jak to tedy doopravdy je? Kde jsou ty vřavy hladových zaměstnavatelů, kteří ve dne v noci nedělají nic jiného, než že loví v chudých vodách zaměstnanců? Kde jsou ony benefity a lepší podmínky, pro které stojí za to změnit práci? Před svým testem jsem mlhavě tušil. Nyní vím jistě, že v mnou deseti oslovených firmách se zázraky nekonají. Groteskně life-work balancovaná pracovní nabídka se smrskla do devíti firem, které neposlali ani „nemáme zájem“ email, a do jedné, která ho ztratila, když jsem si řekl o vyšší než průměrný plat. To vše zabalené úhledně do gramaticky nesprávného emailu, ve kterém mi bylo děkováno za čas a oceněny moje zkušenosti.

Za sebe mohu prohlásit, že je mi docela jedno, kolik školek nebo služebních minut v tarifu mi společnost nabídne. Daleko víc ocením jasné a férové jednání bez univerzálních obezliček. Jednání, při kterém obě strany vědí, na čem jsou. Zájem totiž nevyvolá žádný HR nebo PR odborník ve své působivé performanci. Zájem vzbudí osobní přístup, pohovor k věci bez předem stanovených mantinelů. Nezájem pak naopak ocením nebalený do konejšivých slov. Lepší kapka upřímnosti, která může dát základ dalšímu osobnímu posunu, než tisíc nicneříkajících frází.

Blue Job Interview Tips Coupon

Reklamy

One comment

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s