Algifenovej mejdan

Vánoce i Novoroční svátky máme k mojí velké radosti za sebou. Nemám rád ani jedny. Letos kupodivu vše proběhlo hladce. 23. prosince jsem měl drobnou roztržku s Martičkou, po které jsem před jedenáctou v noci usoudil, že u ní nebudu spát a po předchozí probdělé noci jsem se vydal na cestu do Ostravy. Situace se uklidnila, tento týden v pátek jedu do Brna na zkoušku a přespím. Drobná pachuť a velká očekávání ale zůstávají.

Předsevzetí si roky nedávám, ale slíbil jsem si, že termín odevzdání bakalářky předstihnu značně. Fakulta říká do polovina května, já říkám do konce ledna. Alespoň obecnou část. Zatím se mi plán daří, jsem za polovinou. Teď se učím na tu páteční zkoušku. Bude o hudbě, tak to není nejhorší.

Půlka ledna, v Ostravě konečně trochu sněhu, výrazně se ochladilo, mě v neděli chytly záda tak, že jsem myslel, že je to můj konec. Neuvěřitelná bolest vystřelující do všech světových stran. Jeden můj ex míval ledvinový koliky a pamatuju si, jak u toho vypadal. Ačkoli s ledvinama nic nemám, skoro se zdálo, že mi někde šutérek ucpal močovod. Neucpal, to jen to věčný sezení na prdeli v kanclu a v autě, málo pohybu a hordy žrádla mi vykouzlily pupíka a kulatý záda. Čtyři hodiny jsem do sebe v tu neděli hrnul valetoly, až jsem svolil, že Drahý zavolal rychlou. Vzali mě na Fifejdy, kde mi hned píchli kapačku s čímsi hodně dobrým. Trochu to štípalo v žíle, ale ten úlevnej pocit, když jsem se propadal do analgetickýho rauše. Ještě v noci jsem šel domů. Doma se bolesti lehce vrátily, ale už jsem byl vybavenej z ústavní lékárny. Algifen a novalgin, zázraky moderní farmacie; na nich jedu a je mi dobře. Na Fifejdách mi vzali krev a tak poslušně hlásím, že vše v oukeju. Jen jaterní testy lehce nad normu, to asi budou ty rumíky, co jsem vypil den před tím.

20130110-ostrava-zima-snih-ctenari-223_denik-600

Mám teď hezkou dobu. Těší mě práce na bakalářce, píšu o tom, o čem jsem psát chtěl, o kyborgovi a o tom, jak je v každým z nás. Jak se tak přehrabuju článkama, nacházím zajímavý věci. Věděli jste třeba, že první hotel na světě s robotickýma holkama musel být uzavřen a přemístěn na neznámý místo po tom, co si opravdovský štětule stěžovaly na úbytek práce? A je to už pár pátků… :-)

Na webu jsem objevil prima partu dědků, kteří pravidelně vyprodávají halu v Amstru (klidně 300.000 lidí, což je celá Ova včetně psů). De Toppers, úplně jsem na nich ujel! Moc na ně chci jít!

 

Reklamy

One comment

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s